Závodilo se v centru městečka v místním parku a přilehlém lesíku, kde byl součástí také amfiteátr v kterém pak proběhlo vyhlašování vítězů.
Trať byla technická s jedním pískovým úsekem, schody a překážkami a velmi rychlá. Po nájezdu jsem byl na třetím místě a hlídal si soupeře. V závěru druhého okruhu po pádu vedoucího jezdce, který mě přibrzdil jsem si musel dojíždět Waldemara Banasinskeho, který začal ujíždět. Pak vzájemnou spoluprací jsme se vzdálili ostatním závodníkům. V předposledním okruhu jsem zkusil zrychlit v úseku, kde to nejvíc hrkalo a vypracoval jsem si mírný náskok, který jsem udržel až do cíle.
Vyhlašování proběhlo za velkého zájmu diváků a se sluníčkem nad hlavou.
Ačkoli jsme se vrátili z ME domů v noci kolem třetí hodiny nenechali jsme si tento závod ujít. Je to doma a to je povinnost. Pár hodin v posteli a hurá na start.
Trať byla připravená a vyježděná, protože den před se tu jel závod ČP másters. Mírně blátivá trať dala zabrat všem závodícím.
Výsledky našich borců :
Kadeti 15.Voznička Ondřej.
Junioři 6.Jančík Martin.
Masters 45-54 2.Kovářík Ivo, 11.Jančík Martin.
Masters 55-64 2.Sedláček Jiří, 5.Kowalczyk Mariusz.
Druhý den v Rossmalenu v místě konání ME v cyklokrose v areálu "Autotron" trošku přituhlo. Po ránu byla lehce námraza, ale do doby startu první kategorie se teplota vyšplhala na solidních 8°C.
Na pořadu dne byly kategorie žen a mladších kat. mástrů. Na startu jsme měli Pavlínu. Ta odstartovala velmi dobře a na překážkách byla jako třetí s minimálním odstupem na první dvě závodnice. Já se věnoval focení a chodil po trati. Než jsem se přesunul do nejvzdálenější části tratě zjistil jsem, že Pavlína jezdí jako čtvrtá už s velkým odstupem na umístění na bednu. Něco se muselo stát. Kluci byli připraveni v depu, ale Pavlína kolo neměnila takže technický problém to nebyl. Po dojezdu do cíle, kdy zůstala na bramborovém umístění jsem se dozvěděl, že na překážkách jí sklouzla noha a nepříjemně si natáhla svaly na pravé noze. Toto bolestivé zranění jí nedovolilo jet na plný výkon a byla ráda, že svůj závod dokončila. Přesto je tento výsledek velmi dobrý.
Závodění pak pokračovalo a my jsme sledovali a povzbuzovali naše závodníky.
Titul mistra Evropy tak získal ve své kategorii jediný z Čechů a to Ondra Zelený v kat. 35-39 let.
Titul mistra Evropy získal také nám dobře známý Slovenský reprezentant Milan Barény v kat 40-44 let.
V odpoledních hodinách jsme vyráželi na cestu domů a po prostřídání se za volantem jsme bezpečně dorazili do Ostravy v 03 hodiny.
Pátek a sobota patřila kategoriím másters a v neděli na stejné trati bojovala elita.
Ale pěkně popořádku.
Již měsíc dopředu jsme se domluvili - Ivo Kovářik, Zdeněk Žarlok, Pavlína Maráčková a já, že na "evropu" pojedeme. Poslal jsem přihlášky, zaplatil startovné a zajistil ubytování v nedalekém městečku Hedel v penziónu Herberg De Zwaan.
Vyrazili jsme ve středu ráno a přes Polsko a Německo jsme za 14 hodin dorazili do místa ubytování.
Čtvrteční den byl vyhrazen obhlídce trati a tréninku na ní. Jeli jsme tam samozřejmě na kolech, ale než jsme to našli najeli jsme si pár kiláčků navíc. V místě závodu bylo již vše připravené. Celý areál "Autotron" je uměle vybudovaný a slouží pro pořádání cyklokrosu a z druhé půlky pro motoristy, kteří tam mají vybudovaný areál smyků.
Tréninkově jsme jezdili asi 1,5 hodiny po trati a zkoušeli si některé úseky, hlavně písečné, najet. Během té doby jsme potkali spoustu kamarádů, kteří již také trénovali. Mezi nimi byl také náš odchovanec a nyní reprezentant kat. U23 Jakub Říman s ostatními reproši. Po odtrénování jsme se na kolech vrátili na ubytování dali se do "gala" a jeli si pro čísla a na večeři.
V pátek ráno bylo těsně nad nulou, ale během doby než jsme se postavili na start se oteplilo na 10-12°C a sluníčko jsme měli nad hlavou. Jako první se na start postavili Zdeněk a Jirka v kat. 60-64 let a v dalším startu Ivo v kat.50-54 let.
Krátká startovací rovinka nás navedla do levotočivé zatáčky a hned první nadjezd, rampa, dvě kličky a dvojpřekážka. Start se mi povedl a protlačil jsem se na třetí pozici. Tu jsem držel až do prvního písku, kde šel jeden soupeř přede mě, ale stále jsme byli těsně za sebou, skupinka asi 10 závodníků, v které byl také Karel Krejčí další český reprezentant. Po písku následovaly dva krátké, ale prudké výjezdy a šlo se do lesíku. Po průjezdu lesíkem jsme šli na výjezd, který měl sjezd v písku, jedna ze záludností tratě. Následovali krátké schody, kličky kolem tenisových kurtů a dlouhá rovina směrem k cíli. Spolu s Karlem jsme pak stíhali soupeře, ale letos jsme na medaile nedosáhli. Karel skončil na 7.místě a já hned za ním na 8.místě, Zdeněk pak na 16.místě.
Vždy skvěle připravený závod láká nejen nejlepší polské cyklokrosaře, ale také naše a slovenské borce.
Prezentace od 8.Hod. Okruh 2520m. Finanční ceny v celkové výši 9250 Zl a věcné ceny ve výši 4000 Zl. pro vítěze poháry.
Propozice na FB.
Cestou jsme trochu zabloudili a do místa závodů jsme dorazili 30 minut před startem kateg. másters III. Vojta zašel vyzdvednout čísla, já se rychle převlékl a stačil si jednou objet okruh a hurá na start.
Okruh se klikatil kolem rekreačního střediska Orlie Gniazdo po travnatém povrchu a písečného podloží.
Po startu jsem nedivočil a nechal své soupeře jet na čele, chtěl jsem si ještě okruh trochu najet, jenže soupeři za to pořádně vzali a já musel předjíždět a tlačit se dopředu. Na start jsem šel totiž jako poslední. V závěru prvního okruhu jsem se dotáhl na vedoucího závodníka, ve stoupání pod tenisovými kurty jsem zrychlil a kousek svým soupeřům poodjel. Minutu před námi startovala mladší kategorie mástrů a já začal dojíždět ty pomalejší.
Jelo se mi dobře, takže na plný plyn a tradááá pryč od soupeřů. Vítězné gesto zachytil místní fotograf a hned jej přidal k výsledkům.
Vojta se chystal na závod elite a na start šel také jako poslední. Během prvního okruhu se však protlačil do první desítky a vypadalo to hodně slibně. Já fotil a čekal na Vojtu, který najednou nejel. Rezervní kolo bylo v depu, ale defekt předního kola zastihl Vojtu hodně daleko od depa a tím závod pro něj skončil. Smůla si vybrala dnes právě jeho.