Aktuality

Přibrali jsme s Ivošem ještě Pavlínu, která si chtěla zazávodit ve vloženém závodě. Start byl ve 13 hodin takže jsme v pohodě vyjížděli ráno v 7:30 z Poruby. Těsně před dvanáctou jsme byli na místě, vyzdvedli si čísla a šli na trať.
Beny odvedl znovu skvělou práci při stavbě trati, která se jela v opačném směru než závod ČP v listopadu. Bláto pak přidalo na obtížnosti.
Úderem jedné hodiny se na trať vydali s minutovými rozestupy všechny kategorije mástrů a také hobíků ve vloženém závodě. Tady si s chutí zazávodila Pavlína jako jediná žena mezi chlapy a dokázala obsadit 6.místo ze 17.startujících!

Nejzajímavější bitva se však sváděla v kat.M40 kde náš Ivo Kovářik bojoval o celkové vítězství v poháru. V závodě skončil na 2.místě a celkově zvítězil v ČP másters 2013/14. GRATULACE!! Druhý náš závodník Jirka Sedláček dojel na 5.místě a celkově skončil na 7.místě.

Po návratu do našeho penziónu jsme doladili kola, aby byla připravená na nedělní závod Ivoše. Pořádná večeře od šéfkuchaře Davida stála za to, mňam!! Tuto pohodu jen trochu narušoval deštík, který se znovu k večeru spustil.

Ráno bylo po dešti, ale vody spadlo hodně. Na trati se vytvořili místy malé jezírka. Bláto bylo ještě lepivější a místa, která jsme v sobotu ještě mohli jezdit se začínala běhat. Takže i po rovině se běžel skoro dvousetmetrový úsek, který se už nedal jezdit.

Ivo měl svou kategoriji nejvíce obsazenou. Na start se postavilo 46.závodníků zvučných jmen minulosti.

Ivo startoval také z třetí řady a úvodní traverz projel jako jeden z mála bezchybně. Většina závodníků už tuto pasáž běhala. Závod byl pomalejší díky těžší sjízdnosti blátivého terénu a pasážím, které se museli běhat. Ivo pravidelně měnil kolo v depu a já s Davidem jsme se starali o umytí kola a výměně. Po 45.minutách byl Ivo v cíli na 23.místě. Druhý český závodník Viktor Zapletal Nutrend Specialized Team závod nedokončil, když v předposledním kole namotal šaltr a zlomil padku.

Do konce celého mistrovství startovaly ještě tři kategorije a mi jsme je s napětím sledovali. Bohužel se žádnému z naších závodníků nepodařilo dostat se na bednu. Nejlepšího výsledku tak dosáhl v kat. 40-44 let Rudolf Špicar Cyklo Špicar na 7.místě.

Kompletní výsledky najdete na http://my2.raceresult.com/details/index.php?page=4&eventid=20410&lang=de

Fotky pak v sekci AKCE a na http://jiriteam.rajce.idnes.cz/

Ráno vykukovalo sluníčko a po přesunu do dějiště závodu jsme si vyzdvedli čísla s čipem a malým dárkem. Všude již bylo plno lidí, kteří přišli fandit. Tradiční švýcarské zvonce byli slišet po celé trati.
Nejprve startovali nejstarší kategorie mužů a pak samostatně ženy. Můj start byl až v 15hodin.
Do terénu jsem již nešel, bláto bylo ještě větší a lepivější než při tréninku den předtím. Sedl jsem tedy na kolo a po silnici jsem se jel zahřát. Na start jsem přijel dostatečně rozjetý a už se vše řadilo tak jak rozhodčí vyvolávali. Postavil jsem se úplně na levou stranu k plůtku ve třetí řadě. Tři minuty do startu, svlíkání a poslední instrukce rozhodčích, kteří nám zdělili, že jedeme 4.okruhy.

Výstřelem z pistole jsme se rozjeli po asfaltovém nájezdu, který končil nájezdem do terénu pravotočivou zatáčkou, pokračovalo se širokým koridorem v rozježděném blátě a trávě na úroveň startu. Již tady to nechtělo jet, kola se bořila a nabalovala bláto.
Levotočivou zatáčkou jsme se dostali k prvnímu sjezdu, který byl v šikmém traverzu. Tady jsem se dostal na úroveň prvních tří závodníků. Ti se rozdělili, dva v pravo a jeden v levo k plůtkům. Já to vzal mezi ně a prostředkem za stálého šlapání se řítil dolů. Kolo tancovalo ve vyjetých kolejích, ale drželo a jelo. Dostal jsem se na čelo závodu a s náskokem dvaceti metrů jsem pokračoval směrem k depu. Mohutné povzbuzování, řinčení zvonců a rachot klapaček, české "jedu, jedu, makééj....." mě s husí kůži po těle hnalo vpřed. Za depem jsem trošku zvolnil a zkontroloval konkurenci. Jasně, že už byli za mnou a pole závodníků se pěkně natáhlo. V druhé polovině okruhu jsem pustil do vedení domácího závodníka a zařadil se do pětičlenné skupinky.
Postupně jsem vycouval až na konečné 15.místo. Přede mnou na 10.místě skončil Jirka Mandaus Rotorbike Plzeň a za mnou pak na 16.místě dojel Karel Krejčí a na 18.místě Lubomír Brusch oba z Sweep Chomutov.

Závod měl skvělou atmosféru a velký dík patří Davidovi a Ivošovi, kteří mi dělali depo a podávali čisté kolo v každém okruhu.

Podařilo se nám vše nabalit do vnitřku auta. Tři kola, dva páry rezervních kol, nářadí a rezervní součástky, pak také ještě lyže, lyžáky a přilby, protože jsme se domluvili, že na zpáteční cestě zůstaneme tři dny v lyžařském středisku Samnaun.

Ostravu jsme opouštěli po deváté hodině a již volnějším provozem na dálnici jsme upalovali přes Brno na Prahu a Plzeň. Před Rozvadovem u hranic jsme doplnili pohonné hmoty a pokračovali dále směr Mnichov přes Bregenz, kolem velkého jezera Bodensee na St.Gallen.

Cesta nám pěkně ubíhala, také jsme se prostřídali za volantem a bez větších zastávek jsme dorazili do městečka Wildberg, kde jsme měli zajištěno ubytování v rodinném penziónku Bed Breakfast.
Tady jsme se ubytovali, pojedli a na chvíli zalehli, aby jsme čerství vyrazili na obhlídku tratě.

Z Wildbergu jsme to už měli do Gossau necelých dvacet kilometrů. Jeli jsme přes Wetzikon, známé místo, kde se konalo MS v roce 1980 a kde získal svůj první titul v juniorské kategoriji Radomír Šimůnek starší.

Když jsme našli místo závodu, bylo již vše připraveno. Trať vytyčena, zázemí pro výdej čísel a vyhlašování vítězů, stany s prezentací kol a dopňků a také občerstvení.
Na parkovišti jsme se potkali s výpravou závodníků z Poličky.

Trať byla vytyčena na volném prostranství po loukách, které byly podmáčené a hodně blátivé. Bylo to těžké bláto s trávou, které se nabalovalo a po projetí třech okruhů se už kola málem netočila a vážila o deset kilo více. Na okruhu byla jediná technická pasáž šikmý traverz, kde spousta závodníků padala a tak raději tento úsek běhali. Jinak byl okruh vyloženě silový. Start a cíl byl po asfaltu asi 200m dlouhý úsek. Jedno zdvojené depo u kterého byly připraveny myčky. Teplota celkem příjemná 7°C.

Po projetí jsme umyli kola a odjeli zpátky na ubytování do Wildbergu.
Zatím co David připravil skvělou večeři tak já si chystal věci na sobotní závod.
Mistrovství bylo rozděleno podle kategorijí. Veteránské kategorije jsou již od 30let a závodí se vždy po pěti letech. V kat. mužů tedy startovalo 8.kategorijí, kdy nejstarší je nad 65 let. U žen je nejstarší kat. nad 50 let.

Fotky najdete tradičně na http://jiriteam.rajce.idnes.cz/

Další společné tréninky budou každé úterý od 21.1.na stadióně VOKD od 17:00-19:00. Tady bude k dispozici šatna na převlečení a sprchy. Trénovat se bude venku, tak si podle toho připravte obuv a oblečení. Čeká na Vás běhání, posilování, schody, pneumatiky a další překvápka.
Na Vás všechny se těší trenéři Jirka a Tomáš.

Pořadatelský tým okolo Jirky Prudila připravil krásnou a technickou trať, jejímž centrem se stal místní plochodrážní stadion s přilehlou motokárovou drahou.
Obě tyto dráhy byly do okruhu zařazeny a tak si každý závodník díky rozličnosti povrchů přišel jistě na své.
Nezvykle pěkné bylo i počasí, slunečno a teploty šplhající až k deseti stupňům jsou pro toto roční období netrdiční.
Na start se postavilo celkem 64 závodníků.

V kat.B. dominoval vedoucí muž ČP másters náš Ivo Kovářik. Hned v prvním okruhu se společně s Petrem Váňou BMC-Savo Racing Team odtrhnul od zbývajícího pole závodníků a postupně společně navyšovali převahu rostoucí až na výši jedné minuty. V posledním kole pak Ivo zaútočil a vytvořil si malý náskok také nad Petrem a do cíle přijel s 13 vteřinovým náskokem.
Před finálovým závodem ČP másters tak Ivo vede s 402 body právě před Petrem Váňou BMC-Savo Racing Team 389 bodů a třetím v pořadí Liborem Miškovským CSC-Klub s 347 body.

V kat.C.pak Jirka Sedláček odstartoval na čele balíku a první kolo udával tempo. Postupně jej však předjel pozdější vítěz Vlastimil Lachnit CAC Červenka a také Karel Krejčí Sweep Chomutov. Boj o třetí a čtvrté místo pak sváděl až do cílové rovinky s Honzou Bálkem TJ Lokomotiva Beroun, který jej dokázal na pásce těsně porazit.